Pohřeb

Pohřeb

Základem křesťanství je vztah člověka s Ježíšem, Božím Synem, který se z lásky k nám stal také člověkem. Svou lásku ukázal tím, že daroval svůj život na kříži. Ale smrt neměla poslední slovo a Bůh Ježíše třetího dne vzkřísil z mrtvých. A také ti, kdo byli ve křtu jakoby ponořeni do Ježíšovy smrti a získali podíl na jeho vzkříšení, věří, že smrtí život nekončí, ale pokračuje u Boha a tam teprve dochází svého naplnění.
Protože smrt je dočasným rozloučením, představuje křesťanský pohřeb odevzdání zemřelého do milující Boží náruče, prosbu za něj i za pozůstalé, a zároveň vyznání naší víry ve vzkříšení a věčný život u Boha.

Církevní pohřeb vyprošuje zemřelému duchovní pomoc, prokazuje úctu jeho tělu a pozůstalým dodává útěchu a naději ve vzkříšení s Kristem.

Církevní pohřeb může mít jen pokřtěný. Pozůstalí zvolí uložení do hrobu nebo zpopelnění. 

Pokud vám někdo z blízkých zemře doma, zavolejte pohřební službu. Na farním úřadě domluvte osobně či telefonicky termín pohřbu a teprve poté se vydejte osobně na zvolený pohřební ústav k vyřízení ostatních náležitostí posledního rozloučení. Po domluvě s farářem oslovte hudebníky k církevnímu rozloučení a ministranty. Nechejte vyvěsit parte zesnulého blízkého člověka také na nástěnku u kostela. K poslednímu rozloučení můžete nachystat krátký životopis či osobní/rodinnou vzpomínku na zesnulého.

Neváhejte se obrátit na kněze s prosbou o doprovázení, zvláště v případě nezvládnuté bolesti z odloučení, výčitkách svědomí, při potížích s odpuštěním.